Přeci jen, člověk se může vždycky něco přiučit, a proto jsem v sobotu 8. prosince po obědě a odpolední svačince vyrazil do haly v Kunraticích. Kunratice jsou malá ves a v posledních letech trpí zdivočelými hordami psů, kteří napadají důchodce. Měli zde změřit své síly borci z FKMP s týmem ze Zdic, což je město na pomezí Brd a Křivoklátska. Ke dni 3. červenci 2006 čítaly Zdice 3934 duší, a proto jsou právem 4. největším městem okresu. Zájmové okénko Poznej města, odkud jsou tvoji soupeři: Zdice se městský znak pokoušely získat v letech 1947 a 1972. Dostaly ho ale až 1. února 1995, ve znaku jsou dvě stříbrné lilie v rudém poli třikrát stříbrno-modře podtrhnuty. Ze Zdic navíc údajně pochází i kronikář Kosmas. Je proto vhodné zápas důkladně zmapovat.
Po úvodní výhře nad silným teamem informatiků a matematiků z VŠSK MFF Praha byla atmosféra více než dobrá. Zdice se sešly v počtu 7 kusů + gólman, což se zdálo hratelné. V sestavě FKMP chyběl kromě kapitána Rejmíše (přítomen jako nehrající na lavičce) ještě hráč Švarc st., který momentálně prohání Hobita po Zélandu. Z rezervy podporoval snažení Vít Karlíček. V bráně seděl Lukáš Burian. Přítomen byl i silný realizační tým v sestavě Černý a Červený.
Úvodní hvizd, pár vyměněných míčků, a světe div se: hráč soupeře nebyl dostatečně pokryt a v čase 1:03 vsítil. To by nebyla tragédie, kdyby už o 20 vteřin později unikl kapitán protivníka s číslem 84 a jeho úspěch nezopakoval! Inu, 2:0 a trochu studená sprcha. Z lavičky se ozvalo pár ostřejších slov, kapitán Rejmíš si servírky rozhodně nebral (uvedu jen hlupáci a nešikové, protože ostatní není možné otisknout). Začali jsme hrát důsledněji a aplikovali jsme (až na výjimky) náš nový herní systém. Idylu narušil hráč Ondřej Kotal, který to trochu posekal a poprasil, ač ho na to lavička upozorňovala slovy na to vole vyser. Zaslouženě byl vyloučen, naštěstí z toho mračna neuhodilo a oslabení jsme ubránili. Ba co víc rozehrávka ve třech vzadu přinesla ovoce a v čase 6:33 hráč David Ghali snižuje poměrně líbivou ranou v oslabení na 1:2.
Do druhé periody jsme vstupovali s velkým očekáváním. Stav 1:2 není nikterak tragický a dá se ještě otočit. Kapitán poučil hráče Kreuzm, že nahazovat velkou ranou zezadu dopředu není účinné (je to úplně na hovno!), a šli jsme na to. Žel začátky třetin nejsou naší silnou zbraní a bim ho, 0:33 a další míček v naší síti. Bylo zle: stav 3:1 nebylo něco, s čím bychom chtěli v sobotu večer přijít domů. A začalo se trochu víc lítat. Již za pár chvil náš nejproduktivnější útok oplatil branku a Jan Klozar se proti brankáři Zdic (Radek Tišer, rok výroby 1972) prosazuje. Kontaktní gól na 2:3, emoce stoupají, míček lítá jako nadmutá koza. I náš zlý muž, tč. v podmínce, si uvědomuje vážnost chvíle a drží emoce na uzdě. Zdičští (???) začínají polevovat v soustředění a vysloužili si brzké vyloučení. David Ghali ho potrestal a bylo srovnáno! 3:3 vypadá lépe než 3:1. Bohužel naše euforie nevydržela do konce třetiny a v čase 9:04 kapitán Zdic poslal své mužstvo opět do vedení 4:3.
Na třetí třetinu jsme stáhli naše síly na dvě řady. Vzhledem k malému počtu a v důsledku únavy Zdic bylo jen otázkou času, zda se nám podaří srovnat tempu, neřkuli skóre. Třetí třetina byla proto více taktickým, morálním a etickým soubojem, než svižnou řežbou úvodních dvou částí. Naši střelci Klozar a Ghali, spolu s přizvukujícím Brehme, sice pravidelně testovali pozornost soupeřova gólmana, který v srpnu oslavil 40. narozeniny, ale nedosáhli ničeho více než občasné tyčky či břevna. Až v čase 10:00 se usmála Štěstěna: vedoucí Zdic Lubík Holeček se nechal vyloučit a nastoupil náš tlak. Elitní formace nejzkušenějších hráčů obléhala branku Zdic. A po mírné skrumáži a nejasnosti se to podařilo: 10:46 a Jan Klozar za asistence Davida Ghaliho vstřelil branku! Zbývajících 74 vteřin jsme se sice snažili přidat další gól, ale nepovedlo se. Výsledek 4:4 je proto vzhledem k vývoji utkání a počátečnímu propadu patrně zasloužený. Nepopřu ale, že by před zápasem většina přítomných očekávala jasnou výhru.
Jaké ponaučení plyne z tohoto utkání? V šesté lize není slabých soupeřů. I provinční Zdice v malém počtu dokážou jakoukoliv naši chybu hbitě potrestat. Florbal si proto žádá celých mužů, kteří soustředěně plní zadané úkoly, byť jsou možná neintuitivní. Je třeba posílit taktickou průpravu a docházet pravidelně na tréninky, jinak naše postavení v ligách neuhájíme. To platí ještě daleko více pro team B, který se nyní potácí v nežádoucích částech tabulky, kde mu hrozí sestup do ostudné 8. ligy.
Negro
Obsah
